Děčínský kouč o dosavadním vrcholu své kariéry, proměně kádru, nových posilách i ambicích Válečníků v nové sezoně

Válečníci stojí na prahu nové sezony Mattoni NBL a svůj první ligový zápas sehrají již tuto sobotu na horké půdě Pardubic. Po loňském megasukcesu jsou očekávání fanoušků (právem) vysoká, ale dá se vůbec se značně obměněným kádrem něco podobného zopakovat? Jak se týmu podaří srovnat s odchodem dvojnásobného MVP celé soutěže a reprezentanta Pavla Houšky? A jak bude fungovat spolupráce dvou top snajprů loňské sezony Popeho se Sedmákem? Na řadu otázek sice odpoví až čas, ale na některé zná Pavel Budínský odpověď již nyní…

Kouči, loni jste s Děčínem získal 2. a 3. místo (pohár + liga) a s reprezentací postoupil ze „skupiny smrti“ na ME 2013 ve Slovinsku. Klobouk dolů před takto megaúspěšnou sezonou. Jaké faktory stály za těmito úspěchy na klubové i reprezentační scéně?

Faktorů bych mohl vyjmenovávat hodně, ale řeknu dva nejdůležitější. Prvním je PRÁCE, jak zní jedno krásné české pořekadlo „bez práce nejsou koláče“, tak to platí i v tomto případě, poněvadž za těmito výsledky je spousta vynaloženého úsilí, energie, času apod. na úkor jiných soukromých aktivit. A tím druhým jsou LIDÉ kolem mě, kteří mi pomáhali jak v klubu, tak i v reprezentaci a kteří měli významný podíl na těchto úspěších.

Byla pro vás loňská sezona dosavadním vrcholem trenérské kariéry?

Historicky nejúspěšnější klubovou sezonu s postupem na Mistrovství Evropy 2013 nemohu nejspíš hodnotit jinak než jako nejúspěšnější v mé dosavadní trenérské kariéře.

Pojďme k děčínskému klubu. Přípravu našeho celku na novou sezonu okořenil opět kvalitně obsazený Mezinárodní turnaj i zápas na hřišti euroligové Alby Berlín. Splnila příprava vaše očekávání?

Jednoznačně. Změřit síly s družstvy, které patří k nejlepším ve svých ligách, navíc hrají Eurocup či dokonce Euroligu jako Alba Berlín, je pro Děčín fantastická zkušenost a nastavení směru, kterým bychom i my měli pracovat do budoucna. Navíc mi tato utkání ukázala v plné nahotě, kolik nedostatků na úrovni individuální či týmové je nutné odstranit, abychom se mohli i v Mattoni NBL měřit s těmi nejlepšími. Této analýze myslím pomohl pozitivně i fakt, že jsem s naším týmem příliš krátce (2 týdny), takže jsem neměl čas ani prostor ovlivnit herní úroveň týmu, a proto svým způsobem byli hráči vhozeni do divoké řeky a ukázali mi, jestli jsou v těchto podmínkách schopni plavat nebo se rovnou topit. (usměje se)

Poměrně velký prostor v přípravě dostávali mladíci, hlavně Honzové Bejček s Jiříčkem. Řekli si svými výkony o větší minutáž na hřišti i v ostrých zápasech?

Pokud mám být konkrétní, tak u těchto dvou zmiňovaných hráčů byly výkony v přípravě jak na houpačce – tak, jak to konec konců u mladých hráčů bývá a nelze z toho dělat relevantní závěry. Mám-li však mluvit obecně, tak nejen tito dva jistou minutáž v průběhu sezony dostanou, protože je to filosofie našeho klubu. Navíc žádné jiné na skladě nemáme, kteří by je nahradili.

V létě nastala rošáda v kádru, když odešli tahoun a dvojnásobný MVP NBL Pavel Houška, křídelník Tomáš Pomikálek, rozehrávač John Boyer, mladý Adam Žampach a americký centr Dwight Burke. Bylo těžké vyrovnat se se ztrátou hlavně prvního jmenovaného i takto velkým odlivem hráčů?

No a k tomu ještě v průběhu sezony skončili Pištěcký s Maříkem, takže odešlo hned 7 hráčů, přičemž pětice českých byla součástí našeho kádru delší dobu a spolupodílela se na nejvýraznějších úspěších tohoto klubu (3 bronzové medaile ve 4 letech). Tento velký odliv cítím již po dvou týdnech společné přípravy, neboť všem novým hráčům plus těm mladším (Jiříček, Bejček, Čonka) začínám instalovat software „děčínského Válečníka“ se všemi možnými i nemožnými aplikacemi a domnívám se, že to zabere trochu víc času tak, jak tomu bylo před mnoha lety, když tento proces probíhal např. u Pavla Houšky atd. (usměje se)

Jak se podařilo během přípravy zapracovat nové posily – Petera Sedmáka, Patricka Popeho, Lukáše Bažanta a Lukáše Linharta?

Lidsky myslím bez větších obtíží, po sportovní stránce ukáže až čas. Dopředu již však signalizuji, že všichni nově příchozí budou potřebovat dostatek prostoru a času k tomu, aby se zde adaptovali a stali platnými členy našeho mužstva – a navázali tak na práci některých z těch, co odešli a zanechali v našem klubu výraznou stopu.

Jaká jsou vaše očekávání od kvarteta zmíněných borců? Co od nich budete vyžadovat?

Co hráč, to jiný příběh, jiný klub, jiná role a tudíž i jiná očekávání. První věc, která je jasná a zřejmá – všichni přicházejí z výsledkově horších týmů, a proto budou muset přeřadit na jiný stupeň basketbalu, kterým se v posledních letech Děčín prezentuje a přinášel mu úspěchy. A ruku v ruce s tím jde jiná filosofie, trénink, spoluhráči, nároky atd. Jednoduše řečeno bude toho víc než dost, aby se tito hráči stali konkurenceschopnými na jednu z nejvyšších úrovní v ČR.

S jakými vyhlídkami a cíli vstupuje BK Děčín do sezony 2012/2013? Nemáte trochu obavy, že loňským úspěchem jste si na sebe tak trochu „upletli bič“?

Nejdůležitější vyhlídkou je finančně stabilizovat tento klub. Co se týká sportovních cílů, tak bychom rádi atakovali nejvyšší možné příčky, které jsou adekvátní našim možnostem. Obavy nemám, loňský ročník už je za námi a my se chceme soustředit na nový ročník s novým týmem a s novou výzvou.

Jaký vzkaz chcete vyslat fanouškům, aby Válečníky za výhrou hnala pravidelně co nejhojněji zaplněná hala?

Rád bych vzkázal všem fanouškům asi toto – nechoďte se na basketbal do Děčína dívat a nebuďte diváky, choďte na basketbal v Děčíně fandit a staňte se našimi fanoušky tak, jako tomu bylo v loňském play-off. My se za to budeme snažit hrát atraktivní basketbal a dělat vám radost nejen svojí hrou, ale i výsledky.

Zdroj: www.bkdecin.cz

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/10 (0 votes cast)
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0 (from 0 votes)