Problém s dluhy obyvatel ovlivňuje samospráva města jen ve velmi malém rozměru. Zadlužení ve velké míře vzniká hlavně z komerčních úvěrů, bankovních a nebankovních půjček, nesplácení hypoték či služeb (telefony, bydlení, plyn, elektřina atp.). Z informací, které uvádím, je následně jasné, že předluženost děčínských obyvatel v Děčíně dosahuje částky kolem miliardy korun.
Ilustraci nabízí jeden malý vzorek dlužníků z Děčína: podle dat Charitního sdružení Děčín mělo 180 osob celkem 1026 jednotlivých druhů dluhů u 170 různých firem. Původně se jednalo o částku ve výši 34 miliónů korun, která díky poplatkům a sankcím narostla na téměř 60 mil. Kč.
V tomto případě šlo o lidi, kteří měli upřímnou snahu svůj problém vyřešit oddlužením. Je celá řada dalších lidí, kteří situaci už ani neřeší a dluhy jim každý den rostou. Odhad předlužených občanů v Děčíně se pohybuje kolem 15 až 20 % populace tzn. 7 500 až 10 000 osob – převeďte si předchozí příklad na čísla a uvidíte, v jakých řádech výše dluhů obyvatel se můžeme v Děčíně pohybovat.
Přitom ani zdaleka není problém předlužení záležitostí jen lidí bez práce na dávkách. Téměř 565 dluhů z 1026 případů měli lidé zaměstnaní (tj. cca. 56 % z celku), pouze 224 případů dluhů bylo u lidí bez zaměstnání 22 %.
Náš příklad také ukazuje, kdo nejvíce peníze v Děčíně půjčuje.
Z celkového počtu 1026 jednotlivých dluhů ve vzorku klientů Charitního sdružení byly hlavními věřiteli v Děčíně.
GE Money Bank 114 případů
Česká spořitelna a.s. 82 případů
Home Credit 92 případů (2. největší nebankovní půjčovatel peněz v ČR – pohledávky 6,3 miliardy Kč)
Provident 71 případů (3. největší nebankovní půjčovatel peněz v ČR – pohledávky 3,1 miliardy Kč)
Cetelem 31 případů (největší nebankovní půjčovatel peněz v ČR – pohledávky 7,4 miliardy Kč)
Zejména praxi GE Money Bank se celkem divím. Jak někdo může nesolventnímu klientovi dát třeba tři půjčky po sobě, když ani jednu nesplatil. Jediné vysvětlení je, že prodejci úvěru jsou placeni provizemi, takže mají zájem prodávat za každou cenu. Současně vzniká dojem, že je vlastně cílem, dlužníka dostat do exekuce.
V oblasti dluhů navíc vznikly velmi propracované provázané systémy selekce trhu a třídění klientů. Dluhy si firmy mezi sebou běžně prodávají, často se s touto možností počítá už při uzavření půjčky. Jedna firma Vám půjčí a jiné budete platit, v případě nesplnění smlouvy. Různé praxe věřitelských firem jsou zaměřené na konkrétní situace jednotlivých klientů. Jinak se postupuje vůči lidem vlastnící nemovitosti, jiný postup je proti nemajetným. Původní dluh může i pětkrát změnit majitele. Existuje samostatný segment finančního trhu, který obchoduje s dluhy. Nejchytřejší právní mozky vymýšlejí postupy, jak z dlužníků dostávat peníze formou „chytrých“ smluv, obtížně srozumitelných, špatně čitelných, komplikovaně dlouhých atp. To vše velmi dobře živí řadu firem na úkor dlužníků.
Výsledkem celého systému půjčování peněz je praxe nákladů na správu dluhů v případě soudní exekuce, tzn. soudní poplatek, náklady na advokáty v nalézacím řízení, náklady na advokáta v exekučním řízení a náklady na exekuci. Vše opřené o českou legislativu. V Německu dosahují průměrné náklady na soudní vyřešení dluhu ve výši 1040 Kč jeho trojnásobku, zatímco v ČR jsou pro srovnatelnou částku náklady až 17 x vyšší. Přirozeně to vše platí dlužníci.
Vlastimil Pažourek
Radní města za Volbu pro město Děčín