Jan Filipovský a jeho čtyřsté utkání v barvách HC Děčín

Rozhovor s kapitánem našeho „A“ mužstva Janem Filipovským, který ve středu odehrál své čtyřsté utkání v dresu HC Děčín.

Honzo, v děčínském dresu jsi ve středu proti Sokolovu odehrál čtyřsté utkání, pamatuješ si na vůbec první sezónu v Děčíně? Jak a odkud jsi se sem dostal?

Na první sezónu si detailně nepamatuji, už je to dávno. Měl jsem do Děčína vyřízené střídavé starty z Ústí n/L. Dotáhl mě sem tehdejší manažer Karel Bedan.

Hraje s Tebou ještě někdo ze současného kádru z doby, kdy jsi sem přišel? Ve kterém roce to vlastně bylo?

Tuším, že to bylo v sezóně 2001/2002, před velkými povodněmi. Z tehdejšího kádru potkávám lidi v managementu, nebo v gardě B. Mezi současnými spoluhráči jsou jenom služebně mladší. Poslední pamětníci byli Miloš Stibor a Aleš Zámostný, kteří letos ukončili kariéru.

Jaká byla tvoje nejúspěšnější sezóna v našem dresu?

Bezpochyby loňská účast ve finále byla nejúspěšnější. Rád ale vzpomínám i na dřívější sezóny, kdy jsme hráli nahoře, bohužel jsme se nedostali daleko v play-off.

Jan FilipovskýV počtu odehraných utkání za Děčín je před Tebou už jen Pavel Werner a Aleš Havlík. Plánuješ je překonat? Jak dlouho chceš ještě hrát?

Nevím o kolik mají kluci odehraných utkání více než já, ale počítám, že tyhle legendy nepřekonám. Jsem smířený s tím, že letos hraji poslední sezónu.

Jaké jsou ambice týmu v letošním play – off?

Loňská účast ve finále byla moc pěkná, rád bych si ji minimálně zopakoval. Vzhledem k letošním výsledkům by to nemuselo být nereálné. Jednoduché to ale rozhodně nebude. Našlapaná tabulka je důkazem toho, že je letos liga hodně vyrovnaná.

V Děčíně platíš za jednoho z největších srdcařů vůbec a právem působíš v roli kapitána mužstva. V čem spočívá tvá role a je těžké ukočírovat dosti mladý tým?

Vždycky se snažím být týmu co největším přínosem. Nejsem vytříbený technik, nejrychlejší bruslař, nemám nejtvrdší střelu ani nejlepší přehled, tak se snažím vše nahradit nasazením a bojovností.

V Děčíně byla vždy dobrá parta a vždycky se táhlo za jeden provaz. Vzájemně se hecujeme a povzbudíme, ale taky okřikneme. Je logické, že ty my starší jsme slyšet víc, aby mám mladíci nepřerostli přes hlavu. (dodává s úsměvem)

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho štěstí v životě i v nadcházejícím play – off

Zdroj/foto: HC Děčín

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/10 (0 votes cast)
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0 (from 0 votes)