Rubriky
Sport Zprávy

Jako hvězda se určitě necítím, říká se skromností Pavel Houška

Nejužitečnější hráč MNBL dále v rozhovoru vypráví mimo jiné o tom, jaké si v průběhu sezony dával na vítězství v této anketě šance proti prostějovskému pivotovi Landrymu, jestli je pro něj vítězství v této anketě zatím největším individuálním úspěchem, jak velký podíl na ceně MVP mají jeho spoluhráči a celkově celý děčínský kolektiv i o tom, jak basketbalově vyrostl pod svým velkým „učitelem“ Pavlem Budínským.

Houši, tak jaké to jsou pocity být nejužitěčnějším hráčem celé Mattoni NBL? Cítíš se nyní za hvězdu celé tuzemské nejvyšší soutěže?
„Pocit je to příjemný. Každé osobní ohodnocení udělá hráči velkou radost, ale jestli se cítím jako hvězda – tak to určitě ne. Myslím, že v lize hraje řada skvělých a hlavně kvalitních hráčů.“

Jak si tohoto ocenění ceníš ty osobně, řadíš ho zatím nejvýše ve své sbírce individuálních úspěchů a trofejí? „Určitě. Myslím, že to je jedno z nejlepších ocenění, které se hráči může dostat.“

V průběhu sezony se spekulovalo, že větším favoritem na trofej je prostějovský Kyle Landry, přesto jsi nakonec trofej získal ty. Upřímně, jak jsi výsledek ankety tipovat ty?
„Tipoval jsem to 60:40 pro Kyla Landryho, jelikož jsem věděl, že Prostějov nebude hrát semifinále s Nymburkem, tak jako my.“

Toto ocenění je vyvrcholením tvé skvělé sezony – souhlasíš tedy, že i díky tomuto ocenění byla opravdu ta zatím nejlepší?
„Tak musím říct, že sezóna se mi povedla, ale je to příčinou vícero faktorů: spoluhráčů, vedení klubu, trenéra a všech lidí okolo, kteří mě po celou sezónu pomáhali a podporovali.“

Individuální ocenění vždy každého potěší, ale často se říká, že jsou získávána hlavně díky týmu a týmovým výkonům. Sešla se podle tebe letos v Děčíně jedna z nejlepších a nejsilnějších part za poslední roky?
„Jak jsem psal výše, jedinec toho moc nezvládne, vždy je to týmová práce. A co se týče týmu, podle mého názoru, je tým poskládaný skvěle. Všichni jsme si letos sedli, jak po hráčské, tak i lidské stránce. Prostě jsme parta = TÝM.“

Do Děčína se před sezonou vrátil Ell Sanders, kterého mnozí pivoti z ligy považují za jednoho z nejlepších „asistentérů“. Souhlasíš, že těžíš ve svých skvělých výkonech i ze spolupráce s tímto zkušeným borcem?
„Určitě z toho profituju, ale nejenom z Ellovích asistencí. Byla i řada utkání ve kterých mi nezištně nahrávali i ostatní spoluhráči a za to jim patří moje poděkování.“

Jaký svůj výkon by jsi označil za letošní nejlepší? Byl to výtečný zápas ve čtvrtfinále s Ostravou, během kterého jsi vytvořil střelecký rekord sezony (37 bodů)?
„Myslím, že to bylo moje letošní nejlepší utkání. I když si pamatuju, že před utkáním jsem se necítil nějak valně. Ale ……..nakonec skvělé utkání.“

Mezi fanoušky se velmi nahlas povídá o tom, že jsi vyrostl také díky výborné práci kouče Pavla Budínského, který byl mimochodem vyhlášen letos nejlepším trenérem sezony. Jak se ti vlastně pod ním hraje a trénuje a souhlasíš s tím, že ti dal opravdu velkou školu basketbalu a nyní spolu „válčíte“ i v reprezentaci?
„Musím říct, že jsem měl obrovské štěstí na lidi, které jsem ve své dosavadní basketbalové kariéře potkal. Ať to byl v dorostu pan Stavěl, který mi dal základy basketbalu, tak pan Budínský, který mě naučil nebo respektiv mě pomohl se dále rozvíjet, a to hlavně nejen po té herní stránce, tak hlavně po té mentální. A to je podle mého názoru kolikrát mnohem složitější. On to se mnou dokázal. Všichni si určitě pamatují na mé začátky v DC, kdy by se dalo říct, že mi trenér věnoval při time-outech „zvýšenou“ pozornost.:-) Ale přineslo to svoje výsledky. Dneska jsme tam, kde jsme a bojujeme o další medaili.“

V televizním rozhovoru v Basketmanii jsi sice prohlásil, že si nerad dáváš nějaké cíle či plánuješ do budoucna – přesto, jaká evropská soutěž a angažmá v ní by tě nejvíce lákala?
„Opět musím říct, že mě láká jen ta soutěž, kterou právě hraju. Chci ji vyhrát a pak se možná posunout někam dál.“