Rubriky
Zprávy

Děčínská zoo odchovala banánovce fialového

Zoologická zahrada Děčín se může pochlubit prvoodchovem afrického opeřence banánovce fialového. Mláďat tohoto druhu se zoo dočkala po dlouhých sedmi letech. Odchov, ale nebyl zcela bez problémů. V letošním roce se chovný pár o mladé pokusil hned dvakrát. Z první snůšky se vylíhlo jedno mládě. „Je běžné, že po dosažení určitého věku vyskočí ptáče z hnízda a pohybuje se v jeho okolí, kde se o něj rodiče stále starají. Ale jakmile toto mládě vylétlo z hnízda, začali ho rodiče, kteří se opět dostali do toku, zřejmě považovat za vetřelce, a zabili jej,“ vysvětlil vrchní chovatel Petr Haberland. První odchov tak skončil neúspěchem.
V další snůšce byla 2 vejce, z obou se vylíhla zdravá mláďata. „Protože jsme se obávali, že by se scénář mohl opakovat, obě mláďata jsme, jakmile vyskočila z hnízda, odebrali a dokrmili uměle,“ uvedl vrchní chovatel. Děčínská zoologická zahrada není všeobecně umělým odchovům příliš nakloněna. V tomto případě ale udělala výjimku. Mláďata byla zprvu odchovávána přirozenou cestou pod rodiči a nehrozila tak fixace na člověka, která by později mohla vést k tomu, že se ptáci nebudou schopni spárovat s jiným jedincem svého druhu.

Jak probíhal odchov? Péče o mláďata vyžadovala celodenní pozornost. Chovatelka si je proto brala i domů. Pro ptáčata připravovala směs zralého ovoce (hruška, banán, jablko, meloun, třešně, atd…) se speciálními navlhčenými granulemi pro tyto plodožravé ptáky. Mláďata byla krmena pokaždé, když si o potravu otevřením zobáku a pískáním sama řekla. „Velmi nás překvapilo, že mláďata, která byla zvyklá na rodiče, bez problémů přijímala potravu i od člověka. Během dvou dnů se naučila zobat sama z misky,“ doplnil zoolog Roman Řehák. Nyní už dostávají potravu pouze 2x denně. Prozatím jsou umístěna v zázemí, ale v nejbližších dnech je chovatelé přesunou do jedné z voliér v Ptačím domě.

Banánovec fialový, nebo též turako fialový, patří spolu s dalšími 24 druhy do samostatného řádu nazvaného Turakové (Tauraciformes). V dřívějších dobách však byli řazeni mezi kukačky (Cuculiformes). Všechny druhy obývají Afriku, jižně od Sahary. Jedná se o typické stromové ptáky. Létají poněkud neobratně, ale na větvích se pohybují jako skuteční akrobaté Hnízdí buď v ledabylém hnízdě vlastní výrobo v korunách stromů, nebo v opuštěných hnízdech jiných ptáků. V lesích se pak pohybuje buďto v párech, nebo malých skupinách. Kromě lesů obývají také parky a zahrady. Základní barvou je leskle modro-fialová. Při různých úhlech dopadu světla však najdeme i barvu zelenou, černou či hnědou. Zobák je žluto-oranžový, a má velice zajímavý tvar. Rohovina horní čelisti je protažena až na čelo, a tvoří tak jakousi přilbu. Mláďata jsou zprvu zbarvena černě. Zobák se plně zbarvuje a protahuje v druhém roce života. Hlasovými projevy jsou pak velice zvláštní drsné a bublavé zvuky. Samice snáší obvykle 2 vejce, na kterých se v sezení střídá se samcem. Inkubace trvá 25-26 dnů. Mláďata opouštějí hnízdo poměrně brzy, ještě letu neschopná, ve stáří 12.-17.dne. Do osmi týdnů se pak do hnízda ještě pravidelně vracejí.

Alena Houšková
Zoologická zahrada Děčín – Pastýřská stěna, příspěvková organizace