Rubriky
Kultura Zprávy

Pravda o tajné chodbě

Správa Zámku Děčín, p.o. by touto cestou ráda uvedla na pravou míru smyšlené informace o údajném objevu jakési tajné chodby pod Labem. Informace pochází z článku, který bez jakéhokoli komentáře či vyjádření otiskl lokální týdeník. Článek, podepsaný pseudonymem J. Drahoňovský, rozpoutal ve městě intenzivní diskuzi, proto musíme odpovědět poněkud obšírněji.
Ze zámku skutečně jedna podzemní chodba vede.

Jde o novodobý průraz zámeckou skálou, který ústil v severní části bývalého parku. Nic tajného na něm ovšem není. Vojáci tudy s oblibou utíkali na pivo, party odvážných kluků naopak skrz něj pronikali do sklepení tehdy uzavřeného zámku. Jinou chodbu nenašel ani autorem vzpomínaný speleologický průzkum, který se údajně ztratil. Ve skutečnosti je kdykoli k nahlédnutí na správě zámku.

Stejně flexibilně pracuje autor s pravdou také v případě historických „faktů“. Děčínský hrad byl skutečně roku 1444 dobyt a vypálen. Žádná kronika ani dobový pramen ovšem neví nic o mazaném útěku hradního pána a jeho posádky. Ve skutečnosti tomu bylo právě naopak. Moderní historiografie se vesměs shoduje v tvrzení, že tehdejší majitel Děčína byl při obléhání zabit. O Rudolfovi z Bünau sám autor píše, že Děčín roku 1628 naprosto regulérně prodal.

Veškerý svůj majetek si při tom v klidu a bez jakýchkoli omezení odstěhoval. Noční plížení a tajné vynášení je jen dílem bujné fantazie. Podobně můžeme potvrdit, že horníci z Krupky skutečně kutali sklepy v zámecké skále. Žádný výslechový protokol ohledně záhadného onemocnění ovšem neexistuje. V případě, že ho snad „pan Drahoňovský“ kdesi objevil, budeme jen rádi, pokud jej zveřejní.

Pokud první polovina článku záměrně zkresluje historická fakta, druhá přináší už jen nepodložené blouznění o jakémsi temném spiknutí. Proč by ovšem zámek měl existenci tak zajímavého objektu, jakým by byla tajná chodba, zatajovat, zůstává nejasné. S tak úžasnou legendou by bylo o vysokou návštěvnost a zájem médií postaráno. Už jen pro úplnost je třeba dodat, že archeologický průzkum probíhal výhradně v místech, kterých se dotkne stávající rekonstrukce. Po žádné chodbě v hlubinách nikdo nepátrá.

Všechny milovníky tajných chodeb proto musíme zklamat – stali se jen obětí neobratné manipulace. Ke klamání veřejnosti bohužel velkou měrou přispěl také týdeník Princip, který se rád chlubí, že je jeho dobrým zvykem dát druhé straně prostor k vyjádření. V tomto případě tak evidentně neučinil. Svou serióznost a zodpovědnost vůči čtenářům bez problémů vyměnil za touhu po senzaci.

Pokud se ptáte, proč někdo vymýšlí tak zašmodrchaná obvinění, stačí si prohlédnout různá diskusní fóra na internetu. Zaregistrujete desítky příspěvků od pánů jejichž příjmení podivuhodnou shodou okolností začíná na Dra-. Všem je společná stejná slovní zásoba, stylistické obraty a žlučovitá averze vůči příspěvkové organizaci Zámek Děčín. Vzhledem k velkému ohlasu, jehož se „panu Dra-“ nyní podařilo dosáhnout, je zřejmé, že se v dohledné době můžeme těšit na další pokračování jeho fantastických příběhů. Po údajném pokladu ze zlatých zubů a tajné chodbě se tak možná dozvíme, že správa zámku pokoutně nalezla a zatajila například hrob sv. Metoděje nebo jantarovou komnatu. Doufejme, že se před zveřejněním takových zaručených zpráv někdo alespoň zamyslí.

Ing. Iveta Krupičková
Zámek Děčín p. o.

Zdroj: Magistrát města Děčín