1. Tomáši, jsi ústecký odchovanec, prošel jsi mládežnickými celky Slovanu, několik zápasů jsi odehrál i v juniorce Chomutova. Jak na tuto dobu vzpomínáš?

Určitě na to vzpomínám rád, dvakrát se nám podařilo postoupit z ligy do extraligy, jak v dorostu tak v juniorech, naopak jedinou kaňkou je sestup z extraligy juniorů v poslední sezóně. Za Chomutov jsem toho moc nenahrál a po pár zápasech se vrátil zpět do Ústí.

2. V sezóně 2012-2013 jsi poprvé naskočil do týmu dospělých, a sice v Bílině, kde jsi sehrál sedm zápasů ve druhé lize, souběžně jsi ještě hrál i v ústecké dvacítce. Cítil jsi velký rozdíl? Přeci jen seniorský hokej je už jiný.

V té době jsem toho v Bílině také moc nenahrál a když už ano, tak jen nějakých pár střídaní. V Ústí bylo na pět míst, které díky výjimce mohlo za juniory ještě hrát, nějakých osm lidí, takže jsme se střídali.

3. Od následující sezóny (2013-2014) jsi ale začal hrát druhou ligu v Děčíně. Odehrál jsi sedmatřicet zápasů včetně play-off a nasbíral jsi dohromady čtyřiadvacet kanadských bodů za deset gólů a čtrnáct přihrávek. Jak na tuto kompletní sezónu ve druhé lize vzpomínáš a kdo Tě vlastně do Děčína přivedl?

V tu dobu jsem přecházel z juniorů do seniorského hokeje. V Ústí se mnou nikdo nekomunikoval a v Děčíně v té době trénoval pan Chládek, se kterým jsme se znali z působení v Ústí. Zavolal jsem mu a začal jsem trénovat v Děčíně.

4. Nakonec jsi už v kádru Medvědů setrval až dosud, letos už jsi začal osmou sezónu zde. Ta loňská byla nejúspěšnější, když jsi posbíral osmatřicet bodů a mohlo to být i více, kdyby se sezóna předčasně neukončila, je to tak?

Na to neumím odpovědět , spíš mě mrzí, že jsme se nemohli podívat do dalších kol play-off.

5. Právě po Tvé nejlepší sezóně ve druhé lize ukončil kariéru Michal Oliverius, dost se říkalo, že je v podstatě jako Tvůj hokejový „táta“. Bylo tomu tak? Asi Ti do hokejového života dával i nějaké ty rady, občas proběhlo také škádlení mezi vámi, máte hodně přátelský vztah. Nyní už Ti dává rady jako trenér. V čem je to jiné než na ledě?

Ano bylo. Máme spolu dobrý vztah i mimo led, takže i to škádlení k tomu patří. Sranda musí být. Nevím, jestli to je v něčem jiné, nemůžu mu odmlouvat, ale to jsem vlastně nemohl nikdy (smích).

6. I pro letošní sezónu nechybíš v kádru děčínského A týmu. Ale zatím se stihly odehrát jen čtyři zápasy a pak přišla stopka. Nejprve to mělo být na dva týdny, nakonec se stále nehraje. Jak trávíš tyto neplánované „volné“ dny a věříš tomu, že by se ještě do konce kalendářního roku druhá liga rozjela?

Naštěstí chodím normálně do práce, občas si pustím Netflix a málokdy PS 4. Myslím, že do konce roku ne, jestli v lednu, uvidíme.

7. Všichni dobře vědí, že pauza, která nevíme, jak bude dlouhá, určitě hráčům neprospěje, ještě ke všemu, když se nemůže trénovat na ledě. Jak se udržuješ v kondici? Máš nějaké speciální cvičení na doma?

Speciální cvičení nemám, doma necvičím vůbec, jediné co, tak se jdu občas proběhnout na schody, které mám za domem nebo na cyklostezku.

8. Mimo ledovou plochu se pohybuješ také na ploše, na které se hraje hokejbal. V letošním ročníku jsi hráčem nově vzniklého ústeckého týmu Vlčí smečka. Mimochodem tam působí i Pavel Zajan, Štěpán Kuchynka, Jakub Loukota, Pavel Gottfried, tedy Tví spoluhráči z hokeje. O pohyb tedy nemáš nouzi. Dá se vše vůbec stíhat s prací a máš vůbec nějaký volný čas?

Určitě dá. Zápasy máme většinou v neděli, kdy je v Děčíně volno. Je to doplňkový sport, a hlavně v létě, kdy se hokej nehraje, se díky tomu můžeme svým způsobem udržet v kondici.

9. Většina hokejistů má před zápasem své rituály. Máš nějaký svůj?

Žádný rituál nemám.

10. Často bylo od hráčů Děčína slyšet, že je v kabině vždy dobrá nálada a je tu skvělá parta. Vnímáš to také tak?

Určitě ano, v Děčíně to tak vždycky fungovalo. Kostra toho týmu je už nějakou dobu stejná a bez dobré party by to nešlo.

11. Sportovci také mívají své vzory, díky nimž chtějí být stejní jako oni a které je motivují k lepším výkonům. Jsi na tom také tak?

Jako jednotlivce vzor nemám.

12. Před pěti lety ses blýskl povedenou akcí, při níž jsi brankáře Jablonce překonal krásnou střelou ala Tomáš Hertl. Mezi nohama jsi poslal puk do růžku branky. Vzpomeneš si někdy na tuto situaci?

Občas si na to vzpomenu, ale jen zřídka. A že bych se na to koukal někde, tak to už vůbec ne. Byla to spíš náhoda a trocha štěstí.

13. Máš nějaký oblíbený film, hudbu a třeba i jídlo či pití?

Mám rád filmy podle skutečných událostí. K pití Cola Zero a jídlo? Oblíbil jsem si vietnamskou kuchyni, kterou mám nedaleko od bytu.

14. Máš ve svém sportovním životě nějakou situaci, na kterou nejraději vzpomínáš? Máš také schovaný puk po svém prvním gólu v mužské kategorii?

Puky si neschovávám a že bych měl v hlavě uchovanou jednu konkrétní myšlenku, se také říct nedá.

15. Tomáši, moc děkuji za rozhovor a za sebe, klub i fanoušky přeji hodně hokejových úspěchů a brzký návrat na led.

Zdravím všechny fanoušky děčínského hokeje a děkuji za rozhovor.

Vendula Zdražilová, HC Děčín