Po sezóně 2017/2018 ukončil pivot BK ARMEX Děčín, Jakub Houška, svoji sportovní kariéru, ale s vrcholovým basketbalem se rozhodně nerozloučil. Přesunul se totiž na pozici asistenta trenéra Pavla Budínského a nyní pomáhá děčínskému týmu z lavičky. A my jsme se po první polovině základní části Kooperativa NBL zeptali, jak se mu tam líbí.
• Jak probíhá váš přechod z role hráče do role asistenta trenéra?
Začátek byl těžký a stále se musím učit, protože se po mě chtějí jiné věci než na hřišti. Ale celkově si myslím, že přechod probíhá v pohodě. Kluci mě respektují, ale máme čas i na srandičky. Přirozený respekt tam je i když vedu trénink nebo posilovnu a berou mě stejně jako před tím, když jsem byl kapitán. U nových hráčů je to v pohodě, protože ti vidí, že můj dres visí pod stropem haly, takže jim je jasné, že jsem něco dokázal.
• A jak vás úloha asistenta trenéra baví?
Musím říct, že baví. Baví mě probírat s trenérem taktiku, baví mě sledovat videa a dívat se na basketbal najednou úplně jinýma očima. Dřív jsem sledoval své hráče, které budu muset bránit, nebo jsem se připravoval na nejdůležitější signály protivníka. Teď se ale musím dívat na soupeře jako na celek. Na video se díváme já i trenér doma, pak spolu a vždy najdeme ještě různé věci. Je to zkrátka úplně něco jiného, než jsem byl zvyklý. Dřív jsem přicházel k hotovému, dnes naopak pomáhám vytvářet taktiku. Je to opravdu zajímavé a získal jsem možnost podívat se na basketbal pohledem trenéra, což mnoho hráčů nezažije.
• Jaká je vaše role během zápasů?
Na lavičce mám vedle sebe ještě Kubu Důru (sportovní manažer BK ARMEX Děčín – pozn. red.), který má hodně zkušeností a pomáhá mi zabydlet se na pozici asistenta. Učím se, kdy mohu něco trenérovi říct, kdy mohu zasáhnout do utkání, protože tohle je někdy složité. Trenér je ale vnímavý a nechá si vždy něco říct před time-outem, ať už je to můj či Kubův poznatek. A naše postřehy dokáže převzít. Myslím si, že je rád, že utkání s ním sleduje vícero očí, a to jiným způsobem, než hráčským. Samozřejmě, že kluky také občas povzbudím, když vidím, že se momentálně trápí. Také jim předávám své zkušenosti a poradím, jak na kterého hráče, jak mají co dělat.
• Jaké pozice je z vašeho pohledu náročnější? Ta hráčská nebo trenérská?
Jsou zápasy, například derby v Ústí, kdybych nejraději na palubovku skočil a hrál. Obzvlášť, když se klukům nedařilo a já jim chtěl strašně pomoci. To bylo hodně těžké. Ale na druhou stranu je zajímavá i role asistenta, kdy mohu hráčům poradit, protože to vidím zvenčí. Takže úplně nedokážu posoudit, co je těžší.
• Jak hodnotíte jako bývalý kapitán nového kapitána Jakuba Krakoviče?
Kuba k tomu přistoupil tak, jak jsme si představoval a naplnil moje očekávání. Myslím si, že je dobrý kapitán. Hráče dokáže pochválit, ale také jim vynadat. Dokáže kluky semknout a sám vnáší na hřiště vždy veliký kus energie.
• Zápasem v Ústí byla ukončena první polovina základní části Kooperativa NBL. Jak ji hodnotíte?
Myslím si, že je to dobré a bylo tam několik suprových výsledků. Vyhráli jsme v Pardubicích, což asi čekal málokdo. Řekli jsme si, že budeme první, kdo tam letos vyhraje, kluci k tomu přistoupili velmi zodpovědně a výsledkem byl jeden z našich nejlepších dosavadních taktických výkonů. Daří se nám i doma, kde hrajeme s parádou a dáváme hrozně moc bodů. Tady musím poděkovat našim fanouškům, kteří nás vždy ohromně vybičují. Naopak nás může mrzet prohra v Brně, té bylo opravdu škoda. Pak mě mrzí derby v Ústí, kde mi přišlo, že jsme byli od začátku až příliš zatažení kvůli tomu, že bychom mohli prohrát. Myslím si, že tohle byla zbytečná porážka, i když Ústí samozřejmě hrálo dobře. A rozporu plné bylo utkání s Nymburkem, kdy jsme odehráli skvělý první poločas, ale ve druhém jsme úplně odpadli. Tohle udělalo takovou smutnou kaňku na tom utkání, a možná se to přeneslo i na nás, protože následně jsme prohráli v Ústí a pak až v prodloužení urvali výhru na půdě posledního Hradce. Celkově ale myslím, že s první polovinou může panovat spokojenost. Obzvlášť doma hrajeme hezky a pro lidi. Naše hra je rychlá, plná skvělých akcí a často atakujeme stobodovou hranici. Samozřejmě ale, že stále je na čem pracovat.
• Když už jste zmínil předehrávku s Hradcem Králové, proč byla výhra tak upracovaná?
Hradec jako nováček je sice poslední, ale jeho soupiska není vůbec špatná. Je to hodně útočný tým a jeho začátky zápasů jsou vždy výborné. Navíc my jsme do utkání vstoupili špatně a dostali jsme v první čtvrtině šílených třicet dva bodů! Pak ale musím kluky pochválit, že zabrali, nezpanikařili a hráli pořád svoji hru. Začali náskok stahovat a nakonec jsme mohli vyhrát už v základní době. To se nepovedlo, ale v prodloužení jsme byli lepší a zvítězili. Bylo to vybojované vítězství a je cenné, protože ukázalo charakter našeho týmu.
• Co říkáte americkým posilám Děčína, Lambovi Autreymu a Klintonu Carlsonovi?
Oba zapadli do týmu úplně perfektně. Lamb ukazuje svoji šikovnost a má úžasné statistiky, Klint je veliký bojovník a myslím si, že nám ještě ukáže, co všechno umí. Je to výborná dvojice, která zapadla mezi české hráče. Oba jsou rychlí a týmoví. Na začátku jsme dokonce Lamba museli nabádat, aby střílel, protože chtěl jen přihrávat (smích). Co je ale důležité, oběma nevadí, když jim někdo nepřihraje nebo akci zakončí někdo jiný. Naopak jsou rádi a tým to povzbuzuje.
• Myslíte si, že děčínský tým si už sedl nebo si ještě sedá?
Řekl bych, že teprve sedá, protože byl relativně dost obměněný a role hráčů se změnily. Nyní je ještě relativně čas, ale na jaře se ukáže, jak bude ten který mančaft kvalitní, a co dokáže v play-off.
• Tým Děčína využil reprezentační přestávky nejen k předehrávce v Hradci Králové, ale také ke krátkému soustředění v horách. Kde jste byli?
Byli jsme v Krkonoších na chatě Weisovka, a to všichni včetně vedení klubu. Nebyl to žádný hotel, ale opravdová chata, kde jsme si museli sami vařit i topit. Kamna byla na každém pokoji a kdo chtěl mít teplo, musel topit (smích). Byli jsme tam od pondělí do středy, a v úterý jsme se rozhodli, že půjdeme na Luční boudu. A kdo bude chtít, zdolá Sněžku. Na úvod se Sněžka nesetkala s pochopením, ale když jsme došli na Luční boudu, všichni najednou otočili, a že dáme i Sněžku. A bylo to super, i když Lamb měl jen tenisky a tepláky (smích). Byl tam sníh, mráz a pěkně tam fičelo. To semknutí nás všech bylo skvělé a téměř liduprázdná krajina byla osvěžením. Byla to výborná akce a škoda, že to bylo takhle krátké. A nakonec jsme si prověřili i fyzičku, protože tůra na Sněžku měřila skoro dvacet kilometrů.
• Nyní vás čeká dvojutkání v Alpsko-jadranském poháru. Můžete okomentovat vaše zápasy v rakouském Štýrském Hradci a maďarském Körmendu?
Potřebujeme určitě jednou vyhrát, když urveme dvě výhry, máme jistý postup do další fáze poháru. Bude to ale těžké, protože Štýrský Hradec předvedl u nás zajímavý výkon a Körmend byl velmi silný soupeř už loni. Musíme se však o postup porvat, protože pohár je atraktivní a rozhodně se dá vyhrát. Naše skupina je sice velmi těžká, ale věřím tomu, že dokážeme postoupit.
Zdroj: www.bkdecin.cz