V dnešním článku vám přiblížím variantu, která vzbuzuje zatím největší vášně – variantu Pastýřská:
Je kratší než minule popisovaná varianta Chrochvická a začíná na ulici Čs.mládeže v oblasti dnešního kruhového objezdu u Mototechny. Zde si vyžádá demolice tří stojících obytných domů, aby v podobě tunelu mohla projít pod masivem Pastýřské stěny a vyústit u Jílovského potoka na Teplické ulici, které překříží v podobě mostu. Bude pokračovat po okraji Letné, kde zasáhne zahrádky a vyžádá si demolici množství rekreačních objektů. Od 3,5 do 6,5 km pak bude totožná v nevariantní trase s trasou Chrochvické varianty, vyúsťující v oblasti Horního Oldřichova a pokračující v blízkosti linie Jílovského potoka Bynovem ve směru na Libouchec.
Argumenty pro hovoří úlevně především v tom smyslu, že nezasáhne do Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Argumentů proti je však mnohem více – svedení dálniční! dopravy do samého středu města, začátek trasy na nábřeží Labe v okružní křižovatce způsobí v dopravních špičkách kongesce a popojíždění vozidel v tunelu (tedy situace podobná jako v Praze v Letenském tunelu), náročné stoupání vzhůru po svahu za Letnou až nad Horní Oldřichov a pak zase zpět dolů do údolí Jílovského potoka do Bynova (zbytečná ztráta nadmořské výšky a tedy vyšší spotřeba PHM a produkce emisí, nesoulad s územním plánem města, neboť fakticky likviduje poslední rozsáhlejší plochy na území města, které jsou vyhrazeny pro individuální bytovou výstavbu, zbytečně odřezává od lesa a hlukem a emisemi ohrožuje vilovou zástavbu v Horním Oldřichově, atd.), aj.. Závažné argumenty předkládá i vedení města – nestabilní skalní masiv Pastýřské stěny je příliš velkým rizikem, které může negativně a fatálně ovlivnit nejen obytné objekty, jichž se trasa dotkne, ale také železnici, objekty stojící na Pastýřské stěně a možná i Zoologickou zahradu. Nikdo totiž nedokáže se 100% jistotou určit, jak se skála zachová, pokud se v ní začne hloubit. To, že pohyb masivů je skutečně nepředvídatelný, mohu potvrdit ze své práce radní, kdy několikrát ročně řešíme sanace nestabilních pískovcových bloků na celém území města a utrácíme miliony za sanaci havarijních stavů ohrožující majetky i život, a to i tehdy, když jsou trvale monitorovány.
S variantou Pastýřská úzce souvisí nikdy nerealizovaná Folknářská spojka, která má odlehčit přetížené Kamenické ulici a má plynule na přeložku navazovat přes lokalitu Folknářů.
V roce 2007 byla ovšem plánována ještě jiná trasa, která je této podobná v myšlence průjezdu dálniční kamionové dopravy centrem města, tzv. varianta VA. Ta začínala v oblasti sjezdu z nového mostu před železničním viaduktem v Podmoklech, směrem doleva se odklonila do ulice Práce a pod železnicí napojila za Hypernovou (dnes Albert) k areálu Pivovaru na těleso Kozí dráhy a po ní pokračovala přes Oldřichov, horní část Bynova, Martiněves a dál na Libouchec, tedy údolím Jílovského potoka. I ona svého času způsobila pořádný rozruch, protože představa stovek kamionů, proudících centrem města, nenechá chladným nikoho, kdo vychodil alespoň základní školu.
V následujícím čísle vás seznámím s variantou Bohyňskou. Ta sice předmětem aktuálního posuzování EIA není, ale až si ji přečtete, pochopíte, proč je v tomto kontextu velmi zajímavá a napadne vás stejně jako mne, proč není součástí aktuálního posuzování.
Šárka Zimová Dostálová, radní města Děčín za VPM a krajská zastupitelka