Desítky rybek upečených z těsta dnes spolu s rybáři vypustili do Labe v Děčíně členové a dobrovolníci sdružení Arnika. Upozorňují tak na rizika stavby plavebního stupně pro rybí populaci v řece. Happening „Na jez vám pečeme“ se koná při příležitosti Mezinárodního dne akcí proti přehradám, pro řeky, vodu a život, který připadá právě na 14. března. Jeho smyslem je ukázat na skutečnost, že pokud by byl postaven Plavební stupeň Děčín, bude zároveň výrazně poškozena populace ryb žijících v Labi.
Jez a zejména plánovaná vodní elektrárna představují nebezpečí pro ryby žijící v Labi. Plavební stupeň jako významná překážka brání rybám a dalším organismům v cestě řekou proti proudu i po proudu. Turbíny vodní elektrárny znamenají pro mnohé ryby riziko závažných poranění či usmrcení. „Plavební stupeň Děčín bude mít prokazatelný, silně negativní vliv na populaci úhoře říčního, lososa obecného a všechny proudomilné druhy ryb, které z pohledu Českého rybářského svazu představují to nejcennější, co v Labi máme. Veškerá technická opatření, plánovaná v rámci budování plavebního stupně za účelem ochrany ryb, nemohou těmto negativním vlivům zabránit. Mohou pouze nepatrně snížit rozsah způsobovaných škod“, upozorňuje Ing. Pavel Vrána, Ph.D. z Českého rybářského svazu.
Úhoři jsou u nás vysazováni z prostředků ČRS a EU. Rostou 8-12 let a poté velkou část z nich čeká namísto rozmnožování smrt v turbínách hydroelektrárny. „Populace úhoře klesla v posledních
50 letech o 99 % především díky hydroelektrárnám. Proto je úhoř jako první ryba v Evropě chráněn zvláštním opatřením 1100/2007 ES, které si stanovuje za cíl zlepšení úhoří populace. Stavba plavebního stupně s hydroelektrárnou je v přímém rozporu s tímto opatřením,“ dodal Ing. Pavel Vrána, Ph.D. z Českého rybářského svazu.
„Investovat miliardy do nesmyslného projektu, který nevratně změní evropsky unikátní přírodu labského kaňonu, je hloupost. Tyto prostředky je možné investovat mnohem rozumněji, například na takzvaná přírodě blízká protipovodňová opatření, která chrání lidi a krajinu před povodněmi a přitom přírodě prospívají,“ říká Ing. Jana Vitnerová z Arniky, vedoucí kampaně Člověk a voda.
Dokumentaci k projektu Plavebního stupně Děčín předal vloni na podzim investor, Ředitelství vodních cest, k posouzení Ministerstvu životního prostředí. V rámci procesu posouzení vlivu na životní prostředí své připomínky poslalo celkem 88 jednotlivých občanů a 22 nevládních neziskových organizací. Delší lhůtu k projednání si vyžádala saská strana a saský ministr životního prostředí opakovaně vyjádřil nesouhlas s plánem stavby jezu u Děčína.
Ryby z vizovického těsta upekli dobrovolníci z Arniky, kteří je dnes pod děčínským zámkem symbolicky „vypustili“ na jejich krátkou cestu Labem. „Rybám z těsta nevadí, že nedoplují daleko, ani je netrápí, kde nakladou jikry. Zmizí podobně, jako by zmizelo mnoho živých ryb, pokud by na Labi byl vybudován jez,“ doplnil Kamil Repeš z děčínské pobočky Arniky.
Proč nestavět jez pod Děčínem:
Plavební stupeň Děčín je ekologický i ekonomický nesmysl. Proč?
• Stál by miliardy, které je možné využít rozumněji, například na účinná protipovodňová opatření. Jenom do přípravných prací už bylo zbytečně investováno 400 milionů korun. Rentabilitu stavby zpochybnil v roce 2009 i Národní kontrolní úřad.
• Poškodil by přírodu v Labském údolí. Pod betonem či zvýšenou hladinou by zmizely desítky druhů zvířat a rostlin, ostatní by postupně vymizely. Některé z nich se jinde v Evropě nevyskytují.
• Snížil by atraktivitu regionu pro turisty. Volně proudící řeka, nejhlubší pískovcový kaňon v Evropě a možnost pozorovat divoce žijící živočichy, to jsou velká turistická lákadla. Labskou cyklostezku využívá stále víc turistů z Čech i z Německa. V Německu činil vloni hrubý příjem z turistiky 125 milionů eur. I u nás jsou možnosti obdobné.
• V řece by výrazně ubylo ryb. Dnes se v Labi pod děčínským zámkem můžete setkat s více než třiceti druhy ryb. Bude-li postaven Plavební stupeň Děčín, bude to mít negativní dopad na migrující a proudomilné druhy ryb.
• Zájem o lodní dopravu na Labi klesá, a to jak v Čechách, tak i v Německu. Před dvaceti lety lodě vozily hlavně stavební materiály a uhlí pro elektrárny a ocelárny. Přepravované komodity se dnes změnily, převládá konzumní a kusové zboží. Objem přepravených nákladů se nezvyšuje ani v delších obdobích s vyšším stavem vody.
• Plavební podmínky by se zlepšily pouze na 9 kilometrech. Od Boletic ke Střekovu by zůstalo 20 km řeky s nezměněnými, tedy po většinu roku nesplavnými, podmínkami. Obdobně od Děčína ke státní hranici a až do Drážďan. Zboží by tedy bylo nutné vždy přeložit na kamióny, popovézt a znovu naložit.
• Časem by tak nutně vznikl tlak na stavbu druhého jezu – celkové náklady na dva stupně a další „nezbytné“ úpravy jsou dnes odhadovány na 20 miliard korun.
Jez by nenávratně zničil přírodu a „zlaté časy“ děčínské maríny stejně vrátit nedokáže.
Podrobnosti o rizicích jezů a vodních elektráren pro ryby (včetně ilustračních fotografií):
http://arnika.org/tiskove-zpravy/plavebni-stupen-decin-by-zlikvidoval-nejen-uhore-a-lososy
Další informace na webu www.arnika.org/proc-nestavet-jezy
Stránky věnované kampani Člověk a voda: www.arnika.org/clovek-a-voda
Zdroj: Arnika