Je jedním z méně vytěžovaných hráčů, přesto je důležitým článkem týmu. Děčínský rozehrávač Lukáš Bobek to doložil ve třetím čtvrtfinále proti Brnu, kdy se dostal do základní sestavy a pomohl svému týmu k důležitému třetímu bodu v sérii svými pěti body a téměř 20 odehranými minutami.
• Co říkáte vašem rychlému postupu do semifinále?
Jsme šťastní, ale rozhodně jsme nečekali, že bychom mohli Brno vyřadit 4:0 na zápasy, obzvlášť po těch dvou domácích bitvách, kdy jsme měli opravdu problémy s vítězstvím. V obou jsme prohrávali, ale stačili jsme se vrátit do koncovky a vyhrát.
• Takže jste opravdu nepočítali s tím, že by to mohlo být takhle rychlé?
Tím, že tohle bylo čtvrtfinále mezi čtvrtým a pátým celkem tabulky, jsme s tím upřímně moc nepočítali. Kdyby nám někdo před začátkem řekl, že vyhrajeme 4:1, brali bychom to všemi deseti. Ale 4:0? To opravdu nečekal asi nikdo.
• Pomohlo vám vítězství v Brně na konci nadstavbové skupiny A1?
Myslím si, že ano. V tom utkání jsme totiž hráli opravdu špatně, a přesto jsme vyhráli. To nás nakoplo, protože jsme si uvědomili, že i s takovým výkonem jsme byli schopni zvítězit. A naopak Brno to možná trochu ovlivnilo, protože věděli, že jsme je porazili i při špatném výkonu.
• První dvě čtvrtfinále v Děčíně byla velmi vyrovnaná a rozhodovaly až koncovky. Proč?
Protože hrál čtvrtý s pátým. Potkaly se dva vyrovnané týmy. Začalo play-off a všichni chtějí vyhrát. V prvním utkání byla vidět na nás nervozita, protože jsme věděli, že musíme vyhrát. Působili jsme svázaně, ale nakonec jsme to zvládli a vyhráli.
• Ve druhém duelu to bylo ofenzivně lepší, ale přišli jste tam o dvojciferný náskok…
V tomhle utkání se určitě projevilo to, že vyloučili AJ Waltona. Přitom měl úžasnou první čtvrtinu a za sedm minut dal patnáct bodů. Nakonec rozhodla trojka Matěje Svobody a to byly skvělé emoce. Ale ještě větší byly po tom, co Brno avizovalo faul při poslední střele a rozhodčí se šli podívat, zda to bylo ještě v čase utkání. My se nejprve radovali, pak jsme byli nervózní a čekali na verdikt a následně jsme vybuchli radostí, když rozhodčí řekli, že faul byl po čase. To byly obrovské emoce. Nás tyhle dvě těsné domácí výhry obrovsky nakoply, protože jet do Brna za stavu 1:1, jen těžko se odhaduje, jak by to tam dopadlo. Nás to povzbudilo, je to možná trochu srazilo, protože byli dvakrát blízko výhře, ale ani jednou neuspěli.
• Do utkání číslo tři jste šli bez potrestaného AJ Waltona, ráno před zápasem jste přišli ještě o Filipa Kroutila. Co to s vámi provedlo?
Jsme Válečníci a věděli jsme, že musíme bojovat i za tyhle dva spoluhráče. Bojovnost nás zdobí, máme poměrně širokou lavičku a dokážeme se zastoupit.
• V tomto utkání jste nastoupil do základní sestavy. Překvapilo vás to?
Ráno řekl trenér Grepl mě a Tedymu (Tadeáš Slowiak), že jeden z nás bude večer začínat v základní sestavě. Při rozcvičení mi pak řekl, že do základu jdu já. Nebyl jsem nervózní, prostě jsem dělal všechno proto, abychom vyhráli.
• Vaše první střela byla trojka a byla úspěšná. Věřil jste si na ní?
Docela ano. Dostal jsem balón, naznačil přihrávku, soupeř ode mě odstoupil a já vystřelil. Jinak to byl pro mě dobrý zápas a je jen škoda, že jsem se vyfauloval. Přišlo to na začátku čtvrté čtvrtiny, mohl jsem tedy ještě nějaké minuty nasbírat. Ale s tím se teď už nedá nic dělat, důležité je, že jsme zápas vyhráli. Se svým výkonem nejsem nespokojen, ale samozřejmě to mohlo být lepší.
• Co ve třetím čtvrtfinále rozhodovalo?
Možná to bude znít trochu troufale, ale my jsme neměli v tomto utkání co ztratit. Neměli dva hráče ze základní rotace, hráli jsme venku, oba domácí zápasy jsme zvládli. Domácí naopak v tomto střetnutí museli vyhrát, aby udrželi nějakou šanci. A nezvládli to. Přišlo mi, že byli hodně nervózní.
• V utkání číslo 4 jste se už na palubovku nedostal, užil jste si přesto zápas?
Určitě ano. Tedy až na ten začátek, kdy jsme prohrávali už o jedenáct bodů. Ale nebylo to nějak špatným výkonem. Prostě jsme netrefili některé otevřené střely, naopak domácí se trefili a byli na koni. My jsme se toho manka ale nezalekli, kluci se vrátili do utkání a vyhráli.
• Dá se říct, co rozhodlo vaši čtvrtfinálovou sérii s Brnem?
Podle mého to byla naše větší touha a chuť po vítězství a zkušenosti. Koncovku vyhrávají zkušenosti a my zvládli dvě koncovky. Brno má hodně mladých hráčů, naopak náš tým je řadu let pohromadě, jsme na sebe zvyklí a trenér je s námi už také dlouho. Pomohly nám určitě zkušenosti z loňského play-off, kdy jsme došli až do finále. Těch napínavých koncovek máme za sebou celou řadu, takže tohle se nám určitě hodilo.
• Mohl byste okomentovat zbylé čtvrtfinálové dvojice?
Nymburk porazil Olomoucko 4:0 na zápasy, ale já jsem věřil, že Olomoucko alespoň jeden zápas zvládne. Obzvlášť v úvodu série to chvilku vypadalo, že Olomoucko snad vyhraje dokonce v Nymburku. Ale nakonec rozhodlo to, že Olomoucko mělo úzkou rotaci a hrálo v málo hráčích. V sérii mezi Ústím a Pardubicemi, která skončila 4:1, rozhodlo asi nejvíce zranění pardubického Chatmana.
• A co říkáte bitvě mezi Opavou a Ostravou, která vede senzačně 1:3 na utkání?
Od začátku jsem si myslel, že tahle série bude velmi vyrovnaná, protože je to slezské derby. Ostrava sice na začátku sezóny vypadala, že bude hrát o poslední flek, ale postupně se zvedala, nakonec proběhla předkolem play-off a teď trápí druhý tým po dlouhodobé části. Tým Ostravy hraje fakt dobře a myslím si, že má šanci Opavu vyřadit. Kdybych si měl tipnout, tak zkusím, že Ostrava rozhodne v šestém utkání na své palubovce.
• Pokud by se tak stalo, čeká vás v semifinále severočeská řež s ústeckou Slunetou.
Od té doby, co jsem v Děčíně, je mým přáním si zahrát play-off s Ústím. Když si vezmu, jak jsou emocemi plné naše vzájemné zápasy v základní části nebo nadstavbové skupině, je představa semifinále s Ústím úplně neskutečná. Doufám, že to tak dopadne, protože by byly plné haly, řev, emoce. Každý zápas se Slunetou je ostrý, teď by to byly minimálně čtyři, ale možná také sedm bitev. Rozhodovaly by detaily… na tohle se moc těším.
Zdroj: BK Děčín