Rozhovor s předsedou HC Děčín
Předseda HC Děčín Lukáš Vaníček v otevřeném rozhovoru popisuje realitu fungování klubu, velké rozdíly oproti jiným městům i to, proč může být budoucnost mládežnického hokeje v Děčíně ohrožená.
Pane předsedo, kolik dětí dnes v HC Děčín vlastně sportuje?
Aktivních máme kolem 220 dětí v deseti mládežnických týmech. Během sezóny absolvují více než 1100 tréninků a asi 360 zápasů. Na jejich přípravě pracuje asi 25 trenérů a 10 asistentů.
Jak velký aparát klub řídí?
To je na tom vlastně nejzajímavější. Administrativně to zvládají dva lidé. Zbytek stojí na dobrovolnictví a nadšení lidí.
Přesto často upozorňujete na problém financování.
Ano. A nejde o drobný problém. Mládežnický hokej v Děčíně dostal z městského rozpočtu v roce 2025 970 tisíc korun. Když to porovnáte s jinými městy, je to opravdu velmi málo.
Jak velké jsou rozdíly?
Například Chomutov dává přes 9 milionů korun, Litoměřice přes 6 milionů, Ústí nad Labem přes 5 milionů. I menší města dávají na mládežnický hokej víc než Děčín. To už není drobný rozdíl. To je systémový problém.
Jak se to promítá do fungování klubu?
Nejvíce u trenérů. Většina z nich pracuje s dětmi po své běžné pracovní době. Dělají to z nadšení, protože mají hokej rádi. Jenže každé nadšení má své limity. Každý rok někdo odejde, protože si najde lukrativnější práci, která mu už neumožní fungovat v roli trenéra. Anebo upřednostní mnohem lépe placenou brigádu s mnohem menší odpovědností.
Je řešením více profesionálních trenérů?
Ano, nepochybně, bez nich to dlouhodobě nepůjde. Pochopitelně potřebujeme ale udržet i ty stávající nadšence. Ti totiž svým přístupem tvoří identitu naší organizace a vlastním vzorem budují v dětech pocit sounáležitosti s klubem i městem. Nicméně moderní trenér dnes musí být nejen sportovec, ale i pedagog, psycholog a organizátor. Musí se celoživotně vzdělávat a věnovat dětem systematicky. Takovou práci ale nelze dělat jen večer po zaměstnání.
Přitom klub má i sportovní úspěchy.
Ano, a jsme na to hrdí. Letos se například pět našich odchovanců dostalo do mládežnických reprezentací České republiky. To je pro regionální klub velká věc a pro trenéry, kteří se na jejich výchově podíleli, velká odměna. Hlavním posláním klubu je ale něco jiného. Chceme děti nadchnout pro hokej a sport obecně tak, aby se stal jejich celoživotním koníčkem. Aby díky němu zažily a do budoucího života si odnesly vše pozitivní, co nabízí. A když se navíc zadaří, tak některé z nich dovézt pod hlavičkou HC Grizzly Děčín až do našeho „A“ týmu. Ale bez stabilního zázemí se k tomuto cíli mířit nedá.
Co by podle vás město mělo změnit?
Především začít vnímat mládežnický sport jako prioritu, ne jako okrajovou položku rozpočtu. Sportovní klub totiž dělá práci, která pomáhá nejen rodičům, ale celé společnosti – podílíme se na výchově dětí, učíme je disciplíně, smysluplně jim vyplňujeme volný čas. Navíc je potřeba sport vnímat jako prevenci sociálně-patologických jevů, na jejichž řešení pak musí město vynakládat každoročně významné prostředky.
Máte pocit, že to vedení města nechápe?
Nechci hodnotit motivace politiků. Ale čísla mluví sama za sebe. Pokud srovnatelné kluby dostávají několik milionů ročně a Děčín sotva milion, pak je zřejmé, že mládežnický hokej tady prostě není prioritou.
Co by se stalo, kdyby se financování nezměnilo?
Mládež v klubu samozřejmě nezmizí ze dne na den. Ale situace už je alarmující. Začínáme ztrácet trenéry, což by mohlo poznamenat kvalitu práce s dětmi. A na vysoký standard této práce jsou rodiče citliví a právem jej za své příspěvky vyžadují. Takže po trenérech by tak z klubu nakonec mohly postupně zmizet i samotné děti-hráči. A to by byla škoda nejen pro hokej, ale pro celé město.
Jaký vzkaz byste chtěl poslat vedení Děčína?
Aby si uvědomili jednu jednoduchou věc. Investice do sportu dětí není výdaj. Je to investice do budoucnosti města. A já si kladu otázku, jestli si Děčín takovou investici chce dovolit? Nebo spíše naopak, jestli si může dovolit ji nechtít…
Děkujeme za rozhovor
Zdroj: HC Děčín