Na březích Labe, v místech, kde má stát Plavební stupeň Děčín, vyrůstají desítky topolů. Nechala je tam vysadit správa CHKO Labské pískovce. Ředitelství vodních cest tvrdí, že jde o naschvál ochránců přírody, kteří proti děčínskému jezu dlouhodobě brojí. Ti se takovému nařčení ale brání.
Topoly černé v rámci záchrany genofondu této dřeviny začala správa chráněné krajinné oblasti vysazovat po dohodě s Povodím Labe už v roce 1999. V místě plánovaného plavebního stupně stromky rostou už delší dobu, připomíná botanik Labských pískovců Petr Bauer: „Tyto topoly byly vysazeny už v letech 2005 a 2006, pouze u některých z nich byly nově zatlučeny kolíky pro lepší údržbu“
N a březích řeky bylo postupně vysazeno více než dva tisíce stromků. Do současné doby jich přežilo necelých sedm set.
U zahájení výsadby topolů černých byl i bývalý zaměstnanec Povodí Labe Jan Cvrk. I když je v důchodu, povinnosti správce vodních toků má stále v živé paměti: „O řeku a břehoví a doprovodné porosty je třeba se starat průběžně, bez ohledu na přípravu nějaké větší stavby, která často trvá i několik desítek let. Prostě nejde nechat na tu dobu krajinu zpustnout“
Výsadbu dřevin neřeší žádný právní předpis, zdůrazňuje šéf odboru životního prostředí děčínského magistrátu Jiří Hykš: „V záplavovém území můžeme postupovat podle zákona o vodách, ale pokud správce vodního toku sdělí vodoprávnímu úřadu, že výsadba neovlivní odtokové poměry, není takového povolení potřeba“.
Mnozí lidí si myslí, že k vysazování stromů v místě plánovaného jezu nemělo vůbec dojít. Patří mezi ně i zastánce plavebního stupně Jaroslav Drahoš: „Myslím si, že vysazování těchto stromů v záplavové oblasti je plýtváním státními penězi.“
O výstavbě děčínského jezu, který má přinést zlepšení plavebních podmínek na dolním toku Labe, se hovoří už skoro dvě desetiletí. Loni na podzim stavba za pět miliard pokročila do závěrečné fáze schvalovacího procesu.
Autor: Josef Suk
Zdroj: ČRo Sever