Čtvrtfinálová série mezi děčínskými Válečníky a svitavskými Tury pokračuje dál. Basketbalisté Děčína totiž ve čtvrtém utkání odvrátili první mečbol domácích a zkazili jim oslavy postupu do semifinále. Zápas opět nabídl tvrdou bitvu a infarktový závěr se šťastnějším koncem pro Děčín, který tak přerušil sérii sedmi porážek v řadě.
Oba trenéři vsadili na stejné základní sestavy jako v utkání číslo 4 a stejně jako včera nezačali duel Děčané vůbec zle. Účet střetnutí otevřely dva body Krakoviče, po trestných hodech P. Houšky a trojce Pomikálka vedli Válečníci 4:7. Pak ale přišla šňůra domácích 10:0, kterou zastavila až parádní smeč Pomikálka a dva body Kroutila – 14:11. Tuři ale byli při střelecké chuti a pět bodů Slezáka opět zvýšilo náskok Svitavských. Navíc naši chybovali v rozehrávce, a tak první čtvrtka skončila 23:15. Tu druhou odstartovalo šest bodů domácích Američanů, naštěstí na druhé straně kontroval Ježek trojkou a P. Houška dvěma body – 29:20. Jenže domácí Marko přidal svoji třetí a čtvrtou trojku (trojky měl v tuto chvíli 4/4) a bylo to 36:24, po tříbodové akci Jelínka dokonce 39:24. Jenže hosté ukázali válečnické srdce, zabojovali a snížili na 39:32. Poslední slovo sice patřilo Smithsonovi, přesto poločasový výsledek 41:32 dával určitou naději.
„Myslím si, že dnes bylo v utkání nejvíce emocí ze všech dosavadních. Bylo cítit, že hrajeme o přežití a Svitavy o postup. Bylo to psychicky velmi náročné, v první půli jsme se dostali i pod tlak publika a byli jsme možná také trochu přehecovaní. Důležité ale bylo, že jsme to do poločasu stáhli na devět bodů, což nám hodně pomohlo,“ okomentoval první dějství děčínský trenér Pavel Budínský.
Druhou půli zahájil svitavský Petway smečí, naši odpověděli trojkou Šišky, domácí Jelínek ale zaznamenal opět koš s faulem, ovšem Šiška trefil další trojku – 46:38. A přetahovaná pokračovala dál. Na děčínské trefy Svitavští vždy odpověděli, a tak v polovině této periody to bylo po dvou trestných hodech Strii 53:43, po koši Puršla 55:43. Jenže pak dal J. Houška trojku, Halada se vzápětí rovněž trefil za tři body a Děčín snížil manko na 55:49. V koncovce však Stria s Kerrem zaznamenali sedm bodů, Feštr na druhé straně dal čtyři, a tak třetí čtvrtka skončila nerozhodně a rozdíl ve skóre byl stále devítibodový – 62:53.
Poslední desetiminutovku výborně rozehrál Pomikálek, který nejprve dal koš, poté získal míč, vzápětí byl faulovaný a z trestných hodů snížil na 62:57. Tuři sice znovu utekli na 67:58, jenže P. Houška se Šiškou opět přitáhli Děčín na hratelný rozdíl 67:62 a Válečníci vycítili šanci na obrat. Navíc se jim začalo dařit při střelbě z dálky, což potvrdily trojky Ježka a Landy, po kterých se naši přiblížili na rozdíl jediné střely – 71:68. To do konce utkání zbývalo ještě dlouhých pět minut a bylo vidět, že misky vah se pomalu překlápí na stranu Děčína. Krakovič odpověděl na trestné hody Slezáka, vzápětí trefil Ježek opět trojku a srovnal na 73:73. Svitavská lavička si ihned vzala oddechový čas, po němž dal Marko dva body, ale Ježek svojí čtvrtou trojkou otočil na 75:76. Následně Slezák znovu strhl vedení na stranu Turů, navíc Šiška pokazil rozehrávku a minutu před koncem to nevypadalo pro naše vůbec dobře. Jenže Šiška hned vzápětí napravil svoji chybu, získal míč na Jelínkovi, ten ho poté fauloval a musel povinně střídat pro pět faulů. Bohužel, děčínský útok body nepřinesl, ale ani domácí neskórovali, a tak si Pomikálek doskočil míč pod vlastním košem, a po sólo akci přes celé hřiště 18 vteřin před koncem otočil na 77:78. Svitavy si vzaly time-out, avšak pětice Válečníků jim skvělou obranou nic nedovolila (výbornou práci odvedli Krakovič a Ježek) a Děčín poprvé v této sezóně vyhrál na svitavské palubovce. V sérii hrané na čtyři vítězství tak získal první bod a snížil na 1:3 na zápasy.
„Ve druhém poločasu začaly Svitavy být nejisté, dělaly drobné chyby a neproměňovaly některé střely. Naopak nám se do hry dostávalo více hráčů, mezi nimi zářil Šimon Ježek, který si věřil, střílel a dával důležité trojky. Také jsme dobře bránili, a v koncovce nám bylo nakloněno i štěstí,“ uvedl Pavel Budínský a pochválil celé mužstvo: „Už ráno jsem cítil z hráčů absolutní odhodlání zvítězit, což pokračovalo i celý zápas. Přestože jsme prohrávali, bylo vidět, že budeme bojovat o prodloužení série až do konce. To se mi moc líbilo.“
Utkání bylo jako na houpačce, kdy domácí domácí byli lepší v prvním poločase, ale po přestávce se karty obrátily. Je to vidět například na trojkách, kterých Svitavy daly v první půli pět, po přestávce však jen dvě, naopak Děčín trefil v prvním poločase dvě, ale po přestávce hned osm. Důležité také bylo, že ve druhém poločase Válečníci zastavili rozehrávače Marka, jenž dal v první půli 12 bodů, po přestávce už ale jen dva. Děčané měli konečně lepší procento střelby než Tuři a hned to bylo znát. Sice prohráli na doskoku, ale domácím dovolili jen čtyři body z druhých šancí. Naopak je může mrzet 15 ztrát, z nichž některé byly laciné a dávaly Svitavským šanci.
Lídrem Děčína byl Tomáš Pomikálek s 15 body, veledůležité trojky dával Ježek, těsně pod hranicí deseti bodů pak zůstali Šiška a J. Houška. Dobře zahráli také Landa, P. Houška i Krakovič, ale pochvalu zaslouží celý tým, že to nevzdal a dokázal otočit nepříznivě se vyvíjející zápas. Domácí táhl opět Slezák, vysoký standard odvedl Marko, z Američanů byl nejlepší Kerr s 11 body a 9 doskoky.
Utkání číslo 5 se hraje ve středu 18. dubna v ARMEX Sportcentru od 18.00 hodin a Válečníci budou opět potřebovat podporu svých fanoušků, aby odvrátili další mečbol Turů.
Základní sestavy
Děčín: Šiška, Ježek, Pomikálek, Krakovič, P. Houška
Svitavy: Marko, Slezák, Kerr, Jelínek, Petway
DEKSTONE Tuři Svitavy – BK ARMEX Děčín 77:78
Body Svitav: Slezák 15 (1x 3), Marko 13 (4x 3, 9 doskoků, 6 asistencí), Kerr 11 (9 doskoků), Petway 9, Jelínek 8, Stria 8 (2x 3), Puršl 6, Smithson 6, Teplý 0.
Body Děčína: Pomikálek 15 (1x 3, 6 doskoků, TH 4/4), Ježek 12 (4x 3), J. Houška 9 (1), Šiška 9 (2x 3, 5 asistencí), P. Houška 8, Landa 7 (1), Krakovič 6, Feštr 6, Halada 3 (1), Kroutil 3, Bažant 0, Grunt 0.
Střelba za 2 body 22/41:19/36, za 3 body 7/22:10/21, TH 12/17:10/12. Doskoky 36:28 (útočné 11:5), asistence 18:18, ztráty 13:15, fauly 18:17.
Nejlepší hráč: Šimon Ježek
Diváků: 503
Čtvrtiny: 23:15, 18:17, 21:21, 15:25
Trenéři po utkání
Pavel Budínský, BK ARMEX Děčín: „Skutečně jsem moc rád, že jsme vyhráli. Chtěl bych poděkovat svým klukům za to, že v situaci, kdy prohráváme v sérii 0:3 na zápasy, jsme v deficitu patnáct bodů a vypadá to, že máme mrtvou sezónu, jsme nakonec o bod vyhráli. Dokázali jsme se vzepřít osudu a odvezli si vítězství, které nás může malinko psychicky nakopnout. Není jednoduché udržet pracovní morálku, víru a odhodlání. Tohle bych chtěl vyzvednout. Řekli jsme si, že jestli máme ukončit sezónu, tak nás dnes odnesou na nosítkách, že musíme odevzdat všechno. Samozřejmě Svitavy jsou na koni, mají očividně trochu vyšší kvalitu, co se týká individuálních dovedností, k tomu se přidává i štěstí a um některých hráčů, jako třeba Romana Marka, který na začátku dával trojky i z velké vzdálenosti. My byli nejuvolněnější z celé série, bylo vidět, že kluci moc nekalkulují a že berou osud do svých rukou a štěstěna se k nám přiklonila. Snad je to i trochu spravedlivé, zápasy jsou skvělé, má to grády, má to skvělou sportovní úroveň, je to na férovku a jsem rád, že budeme hrát další zápas. Z kluků jsem cítil, že se „koučují sami“. Když jsem přišel o poločase do šatny, takovou atmosféru v průběhu této série jsem ještě nezažil. Bojovnou, odhodlanou, přestože jsme prohrávali o devět bodů. Taková panovala i po třetí čtvrtině, měli jsme pocit, že to můžeme zvrátit. Vím, že ten poslední krok k ukončení série je vždycky nejtěžší. Jenom jsme se chtěli zklidnit, správně bránit, protože obrana je to, co nás může v sérii držet. V útoku asi Svitavy nepřestřílíme. Místy jsem se odhodlal přejít na hru bez rozehrávačů, zkusili jsme i tuhle variantu a hráče jsem na to připravil, ať se toho nebojí.“
Lubomír Růžička, DEKSTONE Tuři Svitavy: „Momentem utkání bylo, když jsme vedli o patnáct bodů ve druhé čtvrtině, a místo toho, abychom tu šňůru natáhli na dvacet do poločasu, protože Děčín v tu chvíli byl bez jediného rozehrávače na hřišti, dovolili jsme mu, aby se dostal na devět, kdy se to tahalo bod za bod. Co rozhodlo? Asi to, že první tři čtyři minuty čtvrté čtvrtiny Děčín trefil nějaké střely, na naši stranu se vkradla myšlenka, že bychom ten zápas mohli ztratit a potom jsme hráli se strachem. Za posledních pět minut jsme dali jenom čtyři body, z tohoto jednu šťastnou střelu o desku. V poslední čtvrtině jsme trochu selhali. Série se přesouvá do Děčína, my vedeme 3:1, před sérií bychom to brali všemi deseti. Prohra mrzí, ale do Děčína pojedeme s chladnými hlavami a musíme se na pátý zápas dobře připravit, zregenerovat a pokusit se tam znovu vyhrát. Statistiky v basketu občas hovoří, ale nepřikládám jim úplně velkou váhu, spíše jsem viděl mimostatistické věci. Neutrální míče, které jsme v předchozích zápasech získávali, jsme tentokrát v některých situacích neměli a Děčín potom dal třeba jednoduchý koš. To nenajdete ve statistikách, ale jsou to ty takzvané „special things“ (speciální faktory). My jsme za stavu plus patnáct měli čtyři otevřené trojky, a kdybychom dvě proměnili… Smutné je, že jsme za prvních pět minut čtvrté čtvrtiny dostali patnáct bodů a některé situace jsme vyřešili špatně.“