Výstavba dálnice D8 má dlouhodobé problémy. Velký sesuv před třemi lety není jediné, co její dokončení brzdí. Celá oblast stavby je velmi nestabilní a mnozí geologové předpovídají, že se mohou sesuvy opakovat. Někteří znalci dokonce považují úsek za vážné bezpečnostní riziko. Ministr dopravy Dan Ťok za hnutí ANO chce dálnici otevřít 17. prosince. V pátek vystoupí v Poslanecké sněmovně s informacemi „k problémům na dokončovaném úseku ústecké dálnice D8″.
Vladimír Veverka bydlí v Litochovicích, které stejně jako Prackovice leží ve svahu přímo pod sporným úsekem. Už dávno nevěří, že se o problémech na stavbě dozví pravdu. Ani nezávislá starostka Andrea Svobodová netuší, co se na dálnici děje.
„Pokud my si vyloženě nevyžádáme informace datovou schránkou, chceme to a to, ten a ten projekt, tak nedostaneme nic. Poslední nějaké geologické průzkumy mám ze srpna 2013 a potom zase ticho po pěšině. Nejsme informováni o ničem,“ řekla.
Před pár týdny se navíc dálniční most zase pohnul, poklesl. Ani Andrea Svobodová se ale nedozví o kolik. Ředitelství silnici a dálnic uklidňuje, že má situaci pod kontrolou a s pohybem mostu počítá.
„Řekněme, že to není běžné u staveb, které budujeme na české dálniční síti. Nicméně je to rozsah pohybů, které lze očekávat od takto geologicky činné oblasti, jako je České středohoří,“ řekl mluvčí Jan Rýdl.
‚Pohyby musíme jen odhadovat‘
Informacím ředitelství silnic a dálnic nevěří bývalá šéfka úseku kontroly této organizace Miloslava Pošvářová. Mezi lidmi na místě má kontakty, získala některé interní dokumenty a tento týden se na stavbu tajně vydala.
„Tak za ty dva roky byl pohyb, pokles té opěry, protože ona nejenom poklesává, podle mého názoru mění i tvar, mírně se pootáčí s tím, že žádný pohyb pilířů tam měřený nebyl. Takže dneska to musíme bohužel jen odhadovat, jaké ty pohyby jsou, protože se výsledky měření nezveřejňují,“ upozornila.
Že se něco nepovedlo, je zřejmé ze stavebního ruchu přímo tady na dálnici. Náklaďáky odvážejí stovky tun těžkého materiálu z dálnice a navážejí lehčí hmotu, aby most odlehčily. Mezitím těžké stroje budují podzemní hráze do hloubky, která odpovídá asi šestipatrovému paneláku. Říká se jim štěrkové stěny.
Starostka Andrea Svobodová z nich ale radost nemá. „Přišli jsme o obecní pozemky, na kterých se štěrkové stěny budují, musí se budovat. Nikdo o nich z místních úřadů nevěděl. Museli jsme si požádat o projektovou dokumentaci,“ řekla.
„Na to je navázána výstavba vodovodu havarijního, protože štěrkové stěny strhnou prameny místní, které byly stovky let využívány pro zásobování občanů pitnou vodou. Takže zase, musí se vést z druhé strany řeky Labe voda,“ dodala.
S podzemními štěrkovými hrázemi sice Ředitelství silnic a dálnic nepočítalo, jsou ale nutné pro odvedení podzemní vody, po které celý most klouže dolů a sesedá.
Zdroj: www.rozhlas.cz/sever
Autor: Ľubomír Smatana