V září bylo zahájeno restaurování barokní fresky v zahradním letohrádku zvaném Čajový pavilon.
Tato půvabná stavba tvoří důležitou součást stále populárnějších jižních zahrad. Její postupná obnova probíhá již od roku 2012. V letošním roce došlo kromě obnovy zadní stěny také na práce v interiéru, které měly odpovědět na zásadní otázku – v jakém rozsahu se dochovala někdejší malířská výzdoba. Její existenci potvrzuje hned několik písemných pramenů. Vyplývá z nich, že 17. září 1737 uzavřel hrabě Jan Josef Thun kontrakt s malířem Zachariasem Johannem Zimmerem na výmalbu nově postaveného letohrádku podle předložených návrhů. Odměna 150 zl. byla rozvržena do tří splátek, přičemž poslední z nich byla uhrazena 29. prosince. Námět díla není bohužel v řádném z účetních dokladů zmíněn. O samotném umělci se dosud mnoho neví. Kromě děčínského pavilonu je známo jen jediné jeho další dílo, kterým je výmalba kaple Bernabergerů v pražském kostele sv. Štěpána.
Jak dlouho se majitelé zámku výzdobou zahradního pavilonu těšili a zda v něm skutečně pili čaj, není zcela zřejmé. Po smrti iniciátora stavby, hraběte Jana Josefa Thuna byl nakonec přeměněn na obydlí pro zahradnické pomocníky. V tomto stavu vydržel až do počátku 20. století, kdy tehdejší majitel zámku František Thun výrazně redukoval počet skleníků, s kdysi slavnými sbírkami orchidejí a kamélií. V rámci celkové radikální proměny jižních zahrad nechal roku 1905 zrekonstruovat také Čajový pavilon, kterému se zřejmě vrátila jeho původní funkce. Bohužel obnovu svého významu si pavilon neužil dlouho. Po příchodu vojáků sloužil velmi utilitárně – většinou jako skladiště či dílna. Není divu, že po roce 1991 zůstal ve velmi zuboženém stavu. Stěny tehdy pokrývala vrstva novodobých nátěrů, která skryla veškeré starší vrstvy. O zachování barokní fresky bylo možné pouze spekulovat.
Až v roce 2009 nechal Zámek Děčín, p. o. provést restaurátorský průzkum, který ukázal, že minimálně na několika místech zůstala malba zachována. Její odkrytí by v té době ovšem bylo předčasné. Nejprve bylo třeba opravit samotnou stavbu. Její postupnou renovaci umožnily především dotační prostředky krajského úřadu Ústeckého kraje, který letos podpořil také obnovu nástěnné malby. Úkolu se ujali zkušení restaurátoři Renata Novotná Zemanová a její otec Lubomír Zeman, kteří začali s odstraňováním novodobých omítkových vrstev. Všechny předpoklady se naštěstí potvrdily a na klenbě se pod jejich rukama postupně vynořuje početná skupina postav. Na celkové zhodnocení díla je zatím brzo, nicméně už nyní je jasné, že malba vznikla technikou al fresco, tedy do vlhké omítky. Podle předběžného ohledání se zdá, že byla zakryta až na přelomu 19. a 20. století, snad v rámci celkové rekonstrukce Čajového pavilonu v roce 1905. Před zabílením malby se kdosi zcela zjevně pokusil původní fresku oškrábat. Některá místa jsou také poškozena zatékáním dešťové vody. Přes všechny tyto negativní zásahy se malba dochovala v relativně dobrém stavu, který umožní její zrestaurování. V letošním roce zatím dojde ke kompletnímu odkrytí celého výjevu v klenbě centrální části, jeho začištění a zpevnění. Pokud finanční prostředky dovolí, bude restaurování pokračovat v příštím roce retušemi poškozených částí a konečnou úpravou. V dalších letech by mohla následovat obnova výmalby v obou bočních kabinetech. Čajový pavilon by se tak v budoucnu mohl stát jednou z nejcennějších staveb celého areálu děčínského zámku.
[FŠ, MV]
Zdroj: www.zamekdecin.cz