V červnu letošního roku oslaví Benešov nad Ploučnicí 500 let od příchodu Salhausenů do města. Míšeňský šlechtický rod zde poté rozvinul významné stavební aktivity. Mezi jedinečné památky patří bezesporu komplex Státního zámku Benešov nad Ploučnicí. Zámecký komplex, čítající celkem sedm budov, je jedinečnou ukázkou architektury z období přerodu vladislavské gotiky a renesance – tzv. Saská renesance, proto se právem řadí mezi nejvýznamnější dochované památkové stavby České republiky.
Na významné jubileum, které oslaví v červnu letošního roku, se na zámku chystají už nyní. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ústí nad Labem a ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem s katedrou historie připravuje zámek zcela ojedinělou výstavu. „Bude se jednat o jakýsi průřez nejen stavební historií zámeckého komplexu, ale i dalších památek.
Prvopočátky zámků v Benešově jsou svázány právě s příchodem Salhausenů. Nejstarší zámeckou budovu, tedy Horní zámek, nechal v letech 1522-1524 vystavět Bedřich ze Salhausenu,“ uvedl kastelán Státního zámku Benešov nad Ploučnicí Zdeněk Henig.
Za 500 let se toho na zámcích odehrálo více než dost, od požárů až po rozsáhlé stavební aktivity, které ne vždy byly v souladu s jejich historií. „Je velká škoda, že se nedochovaly některé stavební prvky, které byly pro zámek typické, jako například nadzemní krytá chodba, jež propojovala všechny zámecké budovy nebo skleník v zahradě či rozsáhlá konírna u budovy Dolního zámku,“ upřesnil kastelán. Dodal, že naštěstí se alespoň dochovaly obrazové materiály dokládající existenci těchto stavebních prvků. V rámci ojedinělé výstavy by se tak návštěvníci měli seznámit s rozsáhlou historií zámeckých budov, ke kterým patřil za dob Salhausenů rovněž i kostel.
Po Salhausenech toho však na Děčínsku a Ústecku zbylo daleko více. Například unikátní pohřební náhrobky tzv. epitafy v kostele ve Valtířově a Svádově. I s těmi se budou moci návštěvníci seznámit podrobněji.
Foto: Grafika od benešovského rodáka Joachima Preysse znázorňuje nádvoří Horního zámku v letech 1833 tehdy ještě s dnes již neexistujícím purkrabským domkem. Autor: SZ Benešov nad Ploučnicí
Zdroj: Michaela Hlinková, Správa státního zámku Benešov nad Plooučnicí