Vyhlášení výtvarné/architektonické soutěže Pomník/náhrobek děčínských měšťanů z města na Mariánské louce

soutez_pomnik mestanuDěčínsko-podmokelská vlastivědná společnost (do roku 2012 Iniciativa pro děčínský zámek) vyhlašuje soutěž o návrh pomníku/náhrobku měšťanů z města na Mariánské louce v Děčíně. Pomník bude označovat hromadný hrob na hřbitově v Děčíně-Folknářích, do kterého byly v červenci 2013 uloženy ostatky 380 měšťanů se středověkého města, které se nacházelo na soutoku Labe a Ploučnice pod děčínským zámkem.

Mariánská louka je jedním z nejdůležitějších míst historie Děčína. Ve 13. století zde bylo Přemyslem Otakarem II. založeno královské město, které ale asi po stu letech zaniklo. Jednou z příčin zániku městského osídlení v této lokalitě byly pravděpodobně časté povodně. Mariánská louka poté sloužila jako měšťanské zahrady. V 19. století pozemky vykoupil hrabě František Antonín Thun-Hohenstein (1786-1873), aby zde založil anglický park. V roce 1947 bylo novými poválečnými osídlenci Děčína vybudováno v zámeckém parku velké koupaliště se dvěma padesátimetrovými bazény, které později doplnily další bazény a také autokemp. V této podobě sloužilo podzámčí do velké vody v roce 2002. Vlastní zámek sloužil od 30. let 20. století vojenským účelům. Poslední, sovětská armáda odtud byla stažena v roce 1991. Po povodni 2002, která zastaralý plavecký areál zcela zničila, a také v souvislosti s opravami děčínského zámku byla z popudu Iniciativy pro děčínský zámek otevřena debata o budoucnosti Mariánské louky. Podzámčí se stalo na několik let hlavním tématem komunální politiky v Děčíně. V roce 2007 zvítězila nad myšlenkou vybudovat na Mariánské louce nový aquapark varianta rehabilitace této lokality jako součásti zámeckého areálu. V následujícím roce byly zbořeny zbytky starého koupaliště, území bylo přičleněno zpět k zámku a park se začal postupně obnovovat.

Záchranné archeologické výzkumy probíhaly na Mariánské louce od roku 1984. Od té doby zde bylo odkryto množství zbytků středověkého městského osídlení: domy, studny, dlážděné komunikace, řemeslnické dílny, hradby nebo kostel P. Marie se hřbitovem. Část hřbitova museli archeologové prozkoumat v roce 1985 kvůli výstavbě chlorovací stanice pro koupaliště. Poslední archeologický výzkum proběhl na Mariánské louce v roce 2012 v souvislosti s výstavbou kontroverzní betonové protipovodňové zdi. S nálezy z Mariánské louky je možné se seznámit na výstavě v Oblastním muzeu Děčín. Zde je rovněž stále k dostání publikace archeologa Tomáše Velímského Město na louce z roku 1991.

V roce 2009 vstoupila tehdejší Iniciativa pro děčínský zámek v jednání s antropologickým oddělením Národního muzea v Praze, kde byly od roku 1985 ostatky z Mariánské louky uloženy, s cílem podnítit antropologické zhodnocení dosud nezpracovaných nálezů a také otevřít otázku jejich případného znovupohřbení. Opětovný pohřeb lidských ostatků zkoumaných archeology a antropology je to totiž v českých poměrech spíše výjimečnou záležitostí. Díky vstřícnosti Národního muzea byla antropologická analýza děčínských nálezů zpracována v roce 2011. V následujícím roce pak byly ostatky převezeny do Děčína do Oblastního muzea a v červenci 2013 byly kostry pohřbeny zpět do země. Jako místo pohřbu byl zvolen současný městský hřbitov, neboť z pohledu legislativy nebylo možné ostatky vrátit na místo, které není oficiálním pohřebištěm. Hrob děčínských měšťanů je v současné době označen provizorním dřevěným křížem a informační tabulkou.

Děčínsko-podmokelská vlastivědná společnost vypsala již v roce 2013 výtvarnou soutěž, ze které měla vzejít definitivní podoba náhrobku. Ta ale musela být zrušena, protože se ukázalo, že na parcele určené pro pohřeb ostatků z Mariánské louky se nachází neoznačený hromadný hrob obětí konce 2. světové války a prvních poválečných měsíců. Nyní je vyhlašována soutěž nová, s obměněnými podmínkami.

Na přípravě a organizaci soutěže, jejíž podmínky jsou zpracovány podle pravidel České komory architektů, se podílí SÚA – Sdružení umělců a architektů. Ve věci znovupohřbení ostatků měšťanů z Mariánské louky a zřízení pomníku Děčínsko-podmokelská vlastivědná společnost spolupracuje také s krajanským spolkem Heimatverband Kreis Tetschen-Bodenbach e. V. v Nördligenu, Oblastním muzeem Děčín a Statutárním městem Děčín.

Otto Chmelík
předseda Děčínsko-podmokelské vlastivědné společnosti

Soutěžní podmínky s přílohami ke stažení (ZIP 21.7 MB)

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/10 (0 votes cast)
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0 (from 0 votes)