ČIŽP: Těžby v národním parku jsou v pořádku

Krásná Lípa, 12. 12. 2011 – Česká inspekce životního prostředí potvrdila správnost postupu Správy Národního parku České Švýcarsko při provádění přeměny lesních porostů do jejich přirozené podoby, která v budoucnu již nebude vyžadovat lidské zásahy. Koncem listopadu zaslal inspekci podnět ekologický aktivista J.R., jehož obsahem bylo podezření, že těžby na území národního parku, které probíhají i v jeho prvních zónách, jsou nelegální a kořistnicky motivované.

Inspekce provedla šetření přímo na místě těžby během několika hodin po podání podnětu a vznesená podezření zcela vyloučila konstatováním, že správa Národního parku České Švýcarsko postupuje v souladu s platnými zákony, schválenými plány péče a disponuje potřebnými výjimkami ze základních ochranných podmínek pro národní parky.

“Návštěvníci bývají vcelku logicky překvapeni, když se v národním parku setkají s těžbou dřeva, a to místy dokonce i v jeho prvních zónách,” říká Pavel Benda, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko, a dodává: “Veškeré činnosti v lesích národního parku souvisejí s postupným převodem lesů do bezzásahového režimu. Jedná se o proces, který potrvá ještě několik desetiletí, na jeho konci však budou bezzásahové lesy na více než devadesáti procentech plochy parku.”

Současné lesy v národním parku České Švýcarsko byly založeny uměle jako lesy hospodářské. Namísto původních, převážně jedlobukových porostů lidé zakládali smrkové monokultury, případně zaváděli také cizokrajné dřeviny, které dnes potlačují původní rostlinstvo. Pokud by správa parku v lesích nezasahovala, nastala by v blízké budoucnosti reálná hrozba odumření smrkových porostů na rozsáhlých plochách, následovaná případnou invazí nepůvodních dřevin.

V oblasti Českého Švýcarska by se přitom nejednalo o žádnou novinku, obdobná lesnická katastrofa se odehrála například počátkem dvacátých let minulého století, kdy padly jehličnany v lesích za oběť bekyni mnišce. Následkem této kalamity odumřely lesy na ploše 60 % dnešního národního parku. Lidé se však příliš nepoučili a holé plochy opět zalesnili smrky. Ty dnes tvoří monokultury ve věku, kdy jsou stromy mimořádně atraktivní například pro lýkožrouta smrkového.

“Cílem lesnických zásahů je eliminace nepůvodních dřevin a snížení zastoupení smrku v porostech. To je z hlediska zachování trvale zeleného lesa pro naše potomky nejen správné, ale dokonce nám to ukládá zákon,” vysvětluje Pavel Benda, a pokračuje: “Díky snížení množství smrků vytváříme lepší podmínky pro listnaté druhy stromů i pro jedli bělokorou, kterou do našich lesů vracíme v rámci reintrodukčního programu.”

Přeměna lesních porostů do bezzásahového režimu probíhá tak, aby postup byl logický od jádrových částí národního parku směrem k jeho okrajům. V době vyhlášení národního parku České Švýcarsko bylo možné do bezzásahového území zařadit pouze 2 % porostů, po deseti letech existence je v bezzásahovém režimu zhruba 5 % lesů a ve výhledu deseti let mají bezzásahové zóny pokrývat zhruba 20 % rozlohy národního parku.

Pro dosažení stanovených cílů v oblasti péče o lesy využívá správa parku široké spektrum technologií, od těžeb manuálních až po využití harvestorů v místech, kde je to vhodné.

“Pro každý zásah jsou stanovené technologie tak, aby docházelo k co možná nejmenším škodám. Někdy navzdory očekáváním může být nejvhodnější technologií harvestor, který dráhu své jízdy podkládá klestem a stromy zpracovává převážně nad zemí. Takový zásah je pak velmi rychlý a poškození lesní půdy minimální,” popisuje Pavel Benda a upřesňuje, že v závislosti na terénu může pro jiné lokality být nejšetrnější metodou například přibližování dřeva lanovkou či koňskými potahy.

Práce v lesích jsou v národním parku České Švýcarsko směřovány především mimo turistickou sezónu a do zimních měsíců. Právě v uvedených obdobích se návštěvníci mohou setkat s těžbami a činnostmi v souvislosti s odvozem dřeva.

“Žádáme návštěvníky o potřebné pochopení pro naše práce v lesích, následkem kterých může dočasně dojít i ke snížení kvality povrchu některých cest. Jedná se o nezbytná opatření, která území národního parku přinesou lesy méně závislé na lidské péči a generaci našich potomků stále pěkný pohled na lesnaté území Českého Švýcarska,” uzavírá Pavel Benda.

Historický záběr Českého Švýcarska po lesnické katastrofě: Následkem mniškové kalamity počátkem 20. let minulého století došlo k odumření lesů na 60 % území dnešního národního parku. Lidé se příliš nepoučili a založili nové smrkové monokultury (na snímku patrné jako řádky výsadeb).

 

 

 

 

Smrková monokultura: V této lokalitě v podrostu zcela chybí budoucí generace lesa. Výběrovou těžbou a vysazením cílových dřevin – listnatých stromů či jedlí – se les změní ve smíšený.

 

 

 

 

 

Kritický a kritizovaný okamžik: Těžby za účelem přeměny skladby porostů, spojené s odvozem dřeva. Pokud by mělo veškeré dřevo zůstat v lese, nezbylo by než všechny kmeny odkornit, aby se nestaly množištěm kůrovců. To je natolik nákladné, že by přeměna lesů do přirozeného stavu nebyla vůbec proveditelná. Proto se odkorňuje pouze tam, kde by odvozem vzniklo nevratné poškození přírodního prostředí.

 

 

 

 

Les po provedení zásahu: Smrky a geograficky nepůvodní dřeviny ustoupily v zájmu podpory bukového zmlazení. Porost je připraven k ponechání samovolnému vývoji bez lidských zásahů.

 

 

 

 

Zdroj: www.npcs.cz

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/10 (0 votes cast)
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0 (from 0 votes)